Zeptali jsme se

Chovejte se i v létě tak, aby červený kohout nekokrhal

9. 7. 2015 DSCN6786

Prázdniny i dovolené jsou v plném proudu a za okny redakce nám občas houkají sirény. I když elektronika dnes umí různé divy, tak táhlé houkání typu HÓ-ŘÍ již v Praze příliš často neslyšíte. Většina složek IZS, kam patří i hasiči, totiž spíše používá normální dlouhý kolísavý tón, který u překážek nebo křižovatek mění na krátký přerušovaný. Poznat tedy spěchající hasiče jen podle sluchu je skoro nemožné.

Zajímalo nás proto, jak často o prázdninách jsou v akci pražští hasiči. Jak jsme zjistili z ročenky, tak například v loňském roce byl z hlediska počtu událostí červenec rekordní – 940 výjezdů a srpen pak se 775 výjezdy šel lehce nad roční průměr. V roce 2014 během července a srpna vzniklo celkem 340 požárů (pokles o 50 oproti roku 2013). Nicméně to znamená přibližně 38 požárů každý prázdninový týden a 5,5 požárů denně. Dalo by se tedy říci, že v Praze loni o prázdninách hořelo každou čtvrtou hodinu.

Ivana Svitáková

Ivana Svitáková

Požáry si dovolenou nevybírají

O tom, na co si dát pozor a jak se chovat, aby se riziko požáru výrazně snížilo, jsme hovořili s Ivanou Svitákovou z Odboru požární prevence HZS hl. m. Prahy. A nepovídali jsme si jen o požárech. Prázdniny, dovolená a letní čas lákající na zvýšený pobyt v přírodě, tak padlo i několik rad, jak si tento čas užít i bez pomoci hasičů.

DSCN4156Pravá Praha: Léto a táboráky k sobě neodmyslitelně patří. Na co máme myslet, než škrtneme sirkou a zapálíme si náš ohníček?
Ivana Svitáková:
Bezpečné posezení u ohýnku by nemělo být problémem, pokud budeme myslet na základní bezpečnostní pravidla. Měli bychom si uvědomit, že zákaz rozdělávání otevřeného ohně v lese a blíž, jak 50 m od lesa, nikdo nezrušil. Stejně tak se vyvarujte, hlavně při větru, rozdělávání ohně v blízkosti zralého obilí, stohu slámy nebo sena.
Oheň tedy rozdělávejte na bezpečném místě v přírodě nebo na zahradě. Ohniště je potřeba pořádně ohraničit, oheň nezapalujte hořlavou kapalinou, zajistěte stálý dozor dospělé osoby, nevhazujte do ohně to, co tam nepatří. V případě silného větru oheň vůbec nerozdělávejte, může totiž dojít k odvátí jisker nebo žhavé větvičky do vzdálenějších míst, kde může vzniknout požár, o kterém zpočátku ani nevíte, a pak už na jeho hašení může být pozdě. Pro každý případ si proto připravte nádoby s vodou, pískem nebo zeminou a po uhašení ohně se raději i několikrát přesvědčte, že se oheň znovu nerozhoří. Mějte na paměti, že pokud způsobíte požár, dopustíte se přestupku, za který vám může být uložena pokuta podle zákona o požární ochraně až 20 000 Kč.

Pravá Praha: Na jaké další nástrahy je dobré si dát pozor?
Ivana Svitáková:
Letní čas je také dobou rekonstrukcí a zvelebování bytů, chat i chalup a tak přidáme několik informací týkající se hořlavých kapalin či jak a kde skladovat nebezpečné látky.
Vysoce hořlavé kapaliny I. třídy nebezpečnosti, například benzín, aceton nebo metanol, mají teplotu vzplanutí do 21 stupňů Celsia. To znamená, že již při této relativně nízké teplotě se z kapaliny uvolní tolik par, že se vytvoří zapalitelná směs se vzduchem. Pak pouze „stačí“ si zapálit v blízkosti cigaretu nebo jinak manipulovat s otevřeným ohněm a může začít hořet. Právě při vysokých letních teplotách se kapaliny odpařují více a tím roste i riziko vznícení nebo výbuchu par hořlavých kapalin.
Buďte proto velmi opatrní při manipulaci s hořlavými kapalinami, jako jsou nafta, benzín, petrolej, aceton, toluen, líh, ale také různé barvy, laky, ředidla, oleje a lepidla. Tyto hořlavé kapaliny nevystavujte slunci a vůbec vysokým teplotám. V blízkosti hořlavých kapalin nepoužívejte otevřený oheň a dbejte pokynů na obalech hořlavých látek nebo v přiložených informacích.

ViewImage.aspx3Pravá Praha: Jak to tak poslouchám, tak i skladování těchto látek v létě bude mít asi nějaká omezení nebo doporučení?
Ivana Svitáková:
Samozřejmě, a nejen v létě. Při skladování hořlavých či nebezpečných látek je potřeba dodržovat následující pravidla. Tak třeba pevná paliva ukládejte odděleně od jiných druhů paliv, hořlavých anebo hoření podporujících látek. Hořlavé kapaliny skladujte v souladu s návodem výrobce, v uzavřených nádobách a na bezpečných místech z dosahu dětí. Rozhodně by neměly být v blízkosti zdroje otevřeného ohně, třeba při svařování nebo u topidel, zdrojů sálavého tepla a ani na slunci. Hořlavé kapaliny neukládejte ani ve společných a ve sklepních prostorách bytových domů nebo ubytovacích zařízení, je to zakázané. Hořlavé kapaliny, hořlavé a hoření podporující plyny se skladují pouze v prostorách, které jsou k tomuto účelu určeny. Ukládat lze jen maximálně 40 litrů hořlavé kapaliny potřebné k vytápění těchto objektů, a to v nerozbitných přenosných obalech pro jeden tepelný spotřebič.

ViewImage.aspx4Pravá Praha: A co třeba garáže či používání různých vařičů a lamp?
Ivana Svitáková:
V jednotlivých a řadových garážích lze ukládat nejvýše 40 litrů pohonných hmot pro osobní automobily a 80 litrů pohonných hmot pro nákladní automobily v nerozbitných přenosných obalech a nejvýše 20 litrů olejů na jedno stání. V hromadných garážích se pohonné hmoty ani oleje neukládají, s výjimkou provozních náplní a záložního paliva, které jsou součástí vozidel. Garáž je třeba vybavit hasicím přístrojem.
Při vysokých teplotách roste riziko i v zacházení s hořlavými plyny. Například s přenosnými propanbutanovými vařiči či lampami. Ty by neměly být vystaveny vysokým teplotám a nadměrným tlakům. Nádoby s hořlavými nebo hoření podporujícími plyny umísťujte na snadno přístupných a dostatečně větraných a proti nežádoucím vlivům chráněných místech. Tyto nádoby nelze nikdy ukládat v prostorách pod úrovní okolního terénu, ve světlících, v garážích, kotelnách, místnostech určených ke spaní, ve společných prostorách bytových domů a ubytovacích zařízeních.

ViewImage.aspx2Pravá Praha: No, varování již bylo docela dost. Co když se přece jen něco stane?
Ivana Svitáková:
Opakování je matka moudrosti, a tak si připomeneme, jak zavolat pomoc záchranářů. I vám se totiž může stát nepříjemná událost při letním cestování nebo můžete být svědkem například požáru. Vždy můžeme pomoci aspoň tím, že zavoláme pomoc záchranářů.
V případě požáru můžete volat tísňovou linku 150, ale také na tísňovou linku 112 – což je jednotné evropské číslo tísňového volání. A že nevíte, kde přesně jste, když zrovna projíždíte malebnými vesničkami nebo sjíždíte řeku? I tady vám nabídnu pár dobrých tipů.
Při cestování, projíždění neznámými místy, si všímejte svého okolí. Věřte, že kolem sebe máte spoustu identifikačních bodů, podle kterých operátor na tísňové lince zjistí místo události, a tím může být včas poskytnuta pomoc.
Identifikačními znaky jsou například označení mostů, železničních přejezdů. Někdy postačí popis toho, co vidíte v okolí, jako třeba hrad, zříceninu, věž kostela, ale také název obce, kterou jste v posledních minutách projížděli či kilometrovník na břehu řeky. Dovolená je hlavně o tom si odpočinout, a tak pozornost vnímání toho, kde zrovna jsme na cestě za svým cílem, může být snížena. Ale včasné přivolání pomoci může zachránit nejeden život!

ViewImage.aspx