Aktuálně

Státní svátek byl v Praze ve znamení mítinků, pochodů a demonstrací

17. 11. 2015 DSC09500

V úterý 17. listopadu 2015 si metropole užila pořádnou porci setkání všech možných názorových proudů v naší společnosti. Protestovalo a podporovalo se všechno možné. Ráno většinou proběhly pietní vzpomínky na 17. listopad roku 1939 a 1989 a v poledne již naplno odstartovala různá shromáždění, pochody a demonstrace.

Tradičně plno bylo na Národní třídě, kam k pamětní desce do podchodu domu na rohu Mikulandské přicházely tisíce lidí se poklonit a zapálit svíčku jako připomínku masakru demonstrantů z roku 1989, kterým v podstatě odstartovala „Sametová revoluce“. Dost živo pak bylo i na Václavském náměstí, na Albertově a u Strakovy akademie – sídla vlády.

 

Naše redakce si centrum několikrát prošla. Na Můstku zrovna začínal kulturně edukační program společnosti Publicum commodum, vedle něj se šikovali vandasovci a na Jungmannově náměstí se připravoval alegorický průvod.
DSC09506 DSC09488Docela nás překvapilo, že na Národní nebyl omezen provoz tramvají. Přítomní policisté a dopraváci měli totiž až do večera docela dost práce, aby umožnili průjezd tramvajím, které si občas jen těžce razily zvoněním cestu mezi lidmi. Trošku nepochopitelný byl také blok přenosových vozů České televize, který stál těsně u podloubí a podle vyjádření jednoho z přicházejících zde byl asi tak šikovný, jako hrábě do kapsy. Ale ona doprava dostávala na frak i v jiných místech metropole.

DSC09507Na Albertov jsme dojeli od Národní linkou číslo 18 naprosto bez problémů, a také v příchodu do vysokoškolského areálu nám nikdo nebránil, byť policistů zde bylo opravdu dost, nad hlavou nám rachotil vrtulník a průchody jinam byly uzavřené. K řečništi, kde nakonec po řadě předskokanů vystoupil s projevem i prezident Miloš Zeman, bylo jen těžké se protáhnout a tak jsme raději zůstali o blok budov dále a vše pozorovali z míst s relativně klidnějším výhledem. A hlavně, zde se na nás již tolik lidí nedívalo skrze prsty, že freneticky netleskáme každému slovu.

DSC09563Že se na místo, kde to před 26. lety vlastně začínalo, nedostali studenti, je smutné. Na druhou stranu ale chápeme snahu policie zabránit střetu dvou názorově odlišných společenství lidí, což se povedlo. Jak jsme sledovali „cvrkot“ v našem okolí, tak se řada přítomných netajila upřímnou touhou někomu dát pár facek.
DSC09565S řádnou dávkou odvahy zde pak nesouhlas s prezidentem vyjadřovala skupina lidí, která si přinesla tradiční červené karty a nad hlavami měla ukořistěný oficiální transparent s nápisem „Ať žije Zeman“ s ručně dopsaným ale jinde! I díky antikonfliktním týmům se nakonec do nich nikdo nepustil, byť chvilkami to vypadalo, že bude mela. Krátce po patnácté hodině pak již bylo možné na Albertov přicházet bez omezení. Pokud jste se na Albertov v úterý přes kordóny nedostali, tak studenti připravili repete. Více o akci, která je plánována na tuto neděli 22. listopadu 2015 od 15 hodin najdete na odkazu ZDE .

DSC09593DSC09589Po návratu na Václavské náměstí jsme zjistili, že byla, jistě i k velké radosti řidičů, uzavřena větev magistrály pod Muzeem. Zatímco v poledne zde za drobného deště ještě nebyla kromě strážníků policistů a turistů skoro ani noha, o necelé tři hodiny to neplatilo. Příznivci názorů na český kabinet, který by se dal shrnout do jednoho z transparentů se slovy „Tupá vládo probuď se“, stály od zakrytované fontány až kousek pod koně. Nebyli ale jediní.
DSC09609DSC09614Uprostřed Václaváku se již šikoval malý pochod s úplně jinou názorovou filosofií. Když se dostaly obě formace na čáru dotyku, odděloval je dvojitý řetěz policistů a antikonfliktního týmu. Zatímco první dořečnili a dozpívali a pak se vydali na pochod Prahou k vládě, druzí také dopěli a zaujali jejich místo. Drobně se přitom střetli se zadním vojem ustupujících a tak museli vyrazit i připravení těžkooděnci, které sem a na trasy pochodů dorazili posílit právě jednotky z Alberova.

DSC09625DSC09639Mezitím již na Prahu padal soumrak a na Můstku pokračoval hezký vzpomínkový program, při kterém se povídalo o historii a souvislostech 17. listopadu a vystoupil zde kromě historika Pavla Žáčka například i písničkář Jaroslav Hutka a další.
V prostoru Národní stále stála dlouhá fronta do podloubí a stále zde s obtížemi projížděly tramvaje. Naproti podloubí zrovna začínalo řazení lidského řetězu Světlo pro svobodu se svíčkami s mottem „táhneme za jeden provaz“. Trošku nás mrzí, že jsme nevydrželi déle a nezjistili tak, kam až sahal a zda v 17:17 hod. někdo na Národní našel Miloše…, což byla další akce, která se zde chystala. My jsme totiž vyrazili na Klárov se podívat, zda už ke vládě dorazily pochody.

DSC09655Před Strakovu akademii, kde je sídlo Úřadu vlády ČR, jsme došli krátce po půl šesté. „Strakovka“ již byla opevněná několika řadami plůtků, ze kterými postupně přibývali policisté. Dlouho se nic nedělo, ale když se v zorném poli oka na obloze objevil vrtulník, dalo se tušit, že to začíná.
DSC09660Do prostoru úřadu od Čechova mostu postupně najížděly desítky policejních vozů a za chvíli již musela být uzavřena doprava. Od Klárova pak dorazil předvoj pochodů a zastavil i tramvaj, která posléze musela odcouvat. Pak se to před vládou za skandování různých hesel a pokřiků začalo docela plnit. Chvilku se řečnilo, občas zpívalo a pak nastal čas jít domů.
DSC09667S tím se ale nechtěla smířit část demonstrantů a začalo se zlobit. Někteří se rozhodli, že začnou rozebírat kovové zábrany, a tak na řadu přišli i těžkooděnci. Občas prásknul i nějaký ten dělbuch, kdo hodně zlobil, byl vyvlečen a došlo i na první výzvy. Těch bylo nakonec nepočítaně, a když už vyzvali k rozchodu i svolavatelé akcí, dalo se tušit, že to po dobrém nepůjde.

DSC09685DSC09700Nakonec opravdu nešlo. Zhruba po hodině dovezli policisté i představitele magistrátu, aby z moci úřední akci ukončili, což se výzvou z tlampače i stalo a …, nic. Pak už bylo jen otázkou času, kdy se něco semele. Prostor přímo před Strakovkou jsme opustili a vylezli do křoví o kousek výše. Shromáždění již tou dobou také značně prořídlo, a tak „vyčištění prostoru“, ke kterému došlo o čtvrt hodinky později a za neustálých výzev, bylo pro těžkooděnce hračkou.
Nejprve rozdělili dav na dvě poloviny a pak ho začali vytlačovat na Klárov a k Čechovu mostu. Nás ve vší počestnosti a slušnosti sundali ze stráně a v poklidném tempu s přestávkami na oddech dotlačili až na křižovatku u mostu.
DSC09717DSC09721Zde se pak zase nadávalo, tentokráte již ne na Sobotku a na vládu, ale na policii, která si pak pro některé zlobily i zašla. Okolo půl osmé večer se i zde pak začali demonstranti rozcházet. Obloukem přes mosty jsme se opět vrátili na Klárov, ale zde již bylo klidno a okolo vlády již jezdila i auta a tramvaje. Celkově máme pocit, že policie zákrok u vlády zvládla s přehledem a i zasahující těžkooděnci, pokud je nikdo nevyprovokoval, se chovali velmi slušně.

Naše kroky pak zamířily opět na Národní, kde stále hořely svíčky a přicházeli sem lidé. Na Václaváku byl klid a nás jen trošku mrzelo, že jsme nestihli s jiný večerní pochod, který se konal pod heslem: Jdeme Hradu připomenout ústavu.

No, a jen drobná glosa na závěr. Prakticky všechny korporace, které se na státní svátek sešly, zpívaly jak o život. Nejoblíbenější v jejich repertoáru byla naše národní hymna, pak lidová Ach synku, synku a husitský chorál Ktož jsú boží bojovníci. Pokud by se čistota jejich myšlenek měla poměřovat dle čistoty jejich zpěvu, tak nám pomáhej pánBůh…

Následuje pár obrázků různých transparentů z průběhu celého dne a na kompletní fotogalerii se můžete podívat na odkazu ZDE .

DSC09521 DSC09523 DSC09557 DSC09563a DSC09566 DSC09595 DSC09601 DSC09618

Následují policejní záběry od vlády.