Aktuálně

U Pinkasů si připomněli položení základů Karlem IV.

21. 4. 2016 U Pinkasů 002

Pinkasovi byli místem, kde se tvořily české dějiny. Zdi restaurace U Pinkasů byly svědky zásadních činů řady českých velikánů. Jmenujme třeba národní obrození v čele s J. Jungmannem či K. H. Borovským, vrcholící revolučním rokem 1848. Nebo vlastenecké úsilí F. Palackého a F. L. Riegerera, následované hnutím Mladočechů a završené vznikem samostatné republiky v roce 1918.

Existenci těchto zdí – celé jižní stěny a letní gotické restaurační zahrádky – má ovšem „na svědomí“ samotný „Otec vlasti“ – Karel IV. Jak k tomu došlo? 3. září 1347, den po své korunovaci českým králem, položil Karel IV. v prostoru budoucího Nového Města pražského základní kámen kostela Panny Marie Sněžné. Nově založený kostel se měl stát velkolepým korunovačním chrámem českých králů (k jehož dostavění do zamýšlené velikosti nakonec kvůli husitským bouřím nedošlo).

U Pinkasů 007Na jeho stavbu věnoval dřevo použité při korunovačním ceremoniálu a následné hostině. Zopakoval tím korunovační rituál svého přemyslovského děda Václava II., který zcela shodným způsobem položil základní kámen kostela Zbraslavského kláštera. Karel IV. symbolicky zasvětil nový kostel Panně Marii Sněžné. V „originálním“ kostele Panny Marie Sněžné v Římě totiž v roce 868 Cyril a Metoděj dosáhli u papeže toho, že mohla být bohoslužba sloužena i ve slovanském jazyce. Slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj prosadili pro bohoslužbu slovanskému lidu vlastní jazyk a stali se tak pro český národ těmi nejvýznamnějšími symboly národní svébytnosti. Karel IV. se výběrem jména pro nově vznikající kostel přihlásil ke svým českým kořenům. Po své matce Elišce Přemyslovně patřil totiž k Přemyslovcům – jediné původem české panovnické dynastii.

Šéfkuchař Robert Koura představuje gastronomii z doby Karla IV.

Šéfkuchař Robert Koura představuje gastronomii z doby Karla IV.

Jak Pinkasovi vzdali hold českému panovníkovi Karlu IV., popisuje šéfkuchař Restaurace U Pinkasů Robert Koura: „Karel IV. uměl dobře vládnout, my umíme dobře vařit. Pro naše hosty jsme si proto připravili středověké menu sestavené z jídel, která se v českém království v té době běžně konzumovala ale i z takových, která se vařila na dvoře krále Karla IV. Ten si na dobré jídlo potrpěl a vliv francouzské kuchyně se na českém dvoře záhy projevil.“ U Pinkasů se podávaly jušele z koury se zázvorem (vydatná slepičí polévka), cassoulet (pokrm podávaný vojákům v bitvě u Kresčaku, které se Karel IV. také účastnil), solené okurky, svatojakubská pokruta, labneh (čerstvý sýr rozšířený do Evropy s vracejícími se křižáckými výpravami) a medové perníčky (oblíbená středověká pochoutka původem z Norimberku).

Model chrámu Panny Marie Sněžné, jak ho zamýšlel postavit Karel IV.

Model chrámu Panny Marie Sněžné, jak ho zamýšlel postavit Karel IV.

U Pinkasů se tvořily národní dějiny

Zdi sálů U Pinkasů se skutečně staly svědky rodících se českých národních dějin. Díky své jedinečnosti, kvalitě piva i způsobu jeho čepování se zdejší hospoda stala rázem centrem společenského, kulturního i politického dění. Již za národního obrození sem docházely významné osobnosti jako František Palacký, Josef Jungmann, P. J. Šafařík, František Rieger či například K. H. Borovský a osnovali tu vznik samostatného českého státu. Za vynikajícím plzeňským ležákem našli cestu i takoví čeští velikáni jako básníci J. Vrchlický, J. Neruda, K. J. Erben, vynálezce F. Křižík, prezident T. G. Masaryk, také T. Baťa a nekonečná řada umělců jako J. Hašek, V. Burian, B. Hrabal, S. Zázvorková, R. Hrušínský, M. Forman, V. Havel, kteří patřili ke stálým štamgastům či vzácným hostům této restaurace. Dodnes se restaurace těší přízni řady skalních příznivců a někteří z nich tu mají v prosklené skříňce hned vedle výčepu v přízemí vystaven vlastní půllitr. Nechybí mezi nimi Bára Špotáková, Tři sestry, hokejista František Kučera a mnoho dalších.

Jakub Pinkas podnikavý milovník dobrého piva

Václav Berka tlumočí pozdrav od papeže Františka, od něhož se před krátkou dobu vrátil

Václav Berka tlumočí pozdrav od papeže Františka, od něhož se před krátkou dobu vrátil

Málokterá restaurace se může pyšnit mnohaletou historií, téměř stejně tak dlouhou jako samo plzeňské pivo, které se tu čepuje. Je tomu již 173 let, kdy forman Martin Salzmann přivezl z Plzně do Prahy dvě vědra prvního zlatého ležáku Pilsner Urquell, a to půl roku po jeho zrodu datovaném 5. říjnem 1842 v tehdejším Měšťanském pivovaru v Plzni. Když poprvé Jakub Pinkas ochutnal lahodně řízný nápoj, netrvalo dlouho a opustil řemeslo krejčího; místo šití řeholních rouch se k pozdější radosti mnoha vážených pražských osobností i každodenních štamgastů stal hospodským. Kvalita plzeňského piva byla ve zdejším podniku od počátku nade vším a hospodský Pinkas přišel i s originálním způsobem servírování, hlavně aby si pivo zachovalo svou prvotřídní kvalitu a jedinečnou vůni i chuť, díky které se stalo skutečnou pivní legendou a pravzorem všech spodně kvašených ležáků světa.

Zatímco dříve bývalo zvykem rozlévat štamgastům pivo nošené ze sklepa v mázech, větších nádobách umístěných na stole, Jakub Pinkas dopřál svým hostům pivo čerstvé a řízné, jak se na plzeňský ležák už tehdy slušelo. Do půllitrů se U Pinkasů proti všem zvyklostem pivo čepovalo ze sudů přímo ve sklepě, odkud je museli číšníci co nejrychleji vynášet po 45 schodech přímo na stůl žíznivých hostů.

Současná podoba Restaurace U Pinkasů

U Pinkasů 006V rozmanitých prostorách rozmístěných na třech podlažích věhlasného „domu piva“ nabízí Pinkasovi až 250 míst, doplněné v sezóně navíc o letní předzahrádku a oblíbenou zahradu s „gotickou klimatizací“ u paty chrámu Panny Marie Sněžné. Restaurace nabízí staročeské tradiční pokrmy z receptur 19. století, doplněné o takzvanou „hladinku“ Plzeňského Prazdroje. Jednou z nejoblíbenějších kulinářských specialit je pikantní masový závin z listového těsta. Recept na původní zapečenou masovou směs pochází z poloviny 19. století a Pinkasovi jej získali přímo z archivů Plzeňského Prazdroje. Jednalo se totiž oblíbený pokrm sládka Josefa Grolla, který poprvé Plzeňský Prazdroj uvařil.

A týdenní recept od Pinkasů na dobrou krmi najdete na odkazu ZDE .

Svatojakubská pokruta, jahody s mátovým cukrem a norimberské perníky

Svatojakubská pokruta, jahody s mátovým cukrem a norimberské perníky