Aktuálně

Poslední březnovou neděli nás opět čeká letní čas

20. 3. 2016 hodiny - letní čas začátek posun ručiček vpřed

Méně populární z obou změn času nám zkrátí v neděli 27. dubna 2016 dobu spánku. V noci ze soboty na neděli se totiž opět po roce zavádí letní čas, při kterém se v neděli o druhé ranní posunou ručičky hodinek na třetí hodinu. Noc je tak vlastně o hodinu kratší.

Pro většinu běžných lidí je tento přechod „proti přírodě“ a nemají ho rádi. Řada lidí také namítá, že přechod na letní čas a na podzim zase zpět na čas normální (nesprávně označovaný jako zimní), je dnes už vlastně zbytečný a raději by se řídila místně příslušným časem pásmovým, tedy tím, kdy je v poledne opravdu poledne.

DSC06241Nezapomeňte si proto přednastavit hodinky, budíky a starší telefony ještě večer před změnou. Posuňte si je o hodinu dopředu (chytré telefony, méně chytré telefony a většina výpočetní techniky to většinou dělá sama, pokud jste jim to náhodou nezakázali). Vyhnete se tak problémům v nočních barech s jejich závěrečnou a ráno také tomu, že přijdete někam pozdě. Letos sice akutně nehrozí, že v pondělí dorazíte pozdě do práce či do školy, neb je pomlázka, ale v úterý by na vás již opravdu divně koukali.

Na letní čas se v ČR každý rok přechází poslední neděli v březnu, kdy po 01:59:59 SEČ (středoevropského času) následuje rovnou 03:00:00 SELČ (středoevropského letního času). Letní čas končí poslední neděli v říjnu, kdy se po 02:59:59 SELČ hodiny posunou na 02:00:00 SEČ. Toto uspořádání platí od roku 1996, do té doby byl konec letního času obvykle (od roku 1979) poslední neděli v září.

Františkánská zahrada noc listopad  002Letní čas byl poprvé zaveden za první světové války v roce 1916 v několika evropských zemích. Jako první zavedly letní čas Německo a Rakousko-Uhersko, pod které tehdy spadaly i české země. Tento letní čas se v obou říších uplatňoval až do roku 1918.
S myšlenkou hýbat časem se ale již koketovalo déle. Princip podobný letnímu času se asi poprvé objevil roku 1784 v dopise Benjamina Franklina vydavatelům časopisu Journal of Paris. Dopis však byl míněn ironicky, Franklin nenavrhoval zavedení letního času, ale aby lidé vstávali i chodili spát dříve, čímž by lépe využili denní světlo.
První vážně míněný návrh na zavedení letního času učinil londýnský stavitel William Willett roku 1907 ve své eseji The Waste of Daylight. Ačkoli se mu podařilo přesvědčit i jednoho z britských poslanců, návrh se nepodařilo prosadit. Více zajímavostí o letním času najdete třeba ZDE .

Na obrázku níže jsou modře země, které letní čas používají, červeně ty, co jej nikdy nezavedly a oranžově jsou pak vybarveny země, které již klasický letní čas přestaly používat.

DaylightSaving-World-Subdivisions

Letní čas je pochopitelně záležitostí zemí mírného pásma. V tropickém pásmu se délka dne v létě od délky zimního dne neliší natolik, aby mělo zavedení letního času smysl. Obdobně v polárních oblastech, kde polární noc trvá až půl roku, nemá samozřejmě letní čas smysl. Ve všech státech Evropy s výjimkou Islandu, Ruska, Běloruska, části Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Špicberky se letní čas používá.